LIGRANIT

DE EN

Síla tradice

Akciová společnost LIGRANIT je oprávněně hrdým nástupcem celých generací lamačů, kameníků a společností, které těžili a zpracovávali libereckou a železnobrodskou žulu.

 

Těžba žuly v libereckých lomech v Ruprechticích je zmiňována již v roce 1910 v souvislosti s jejich prodejem kamenickému mistru Josefu Langemu. V období mezi válkami byli majiteli lomů v Rochlicích K. Teich a fa. E. Bahsler - významná liberecká dlaždičská firma a jeden z lomů patřil známé liberecké rodině Liebigů. Těsně po 2. světové válce mělo lomy pronajato město Liberec. Po druhé světové válce se některé lomy stávají součástí Jizersko-krkonošských žulových závodů a pak se některé těžebny stávají 1. 1. 1948 složkou národního podniku Severočeský průmysl kamene, nejprve se sídlem v  České Lípě později v  Liberci., kde byly soustředěny lomy jak s hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobou, tak i provozy na výrobu drceného kameniva. Pozdější postupná specializace vyúsťuje 1. 1. 1966 k  založení národního podniku Českomoravský průmysl kamene, Hradec Králové.

 

Ložisko Nová Ves nad Nisou - známější pod názvem lom Černá Studnice - bylo průmyslově otevřeno až v první polovině 70. let minulého století jako součást již zmiňovaného Českomoravského průmyslu kamene n.p. Jinak těžba předtím probíhala v drobných lůmcích již od konce 19. století.

 

Po revoluci liberecké lomy a lom Černá Studnice krátce patřily státnímu podniku Liberecký průmysl kamene, pak se vedení lomů ujímá současná společnost LIGRANIT, založená 23. 7. 1992 jako společnost s ručením omezeným, která se ke dni 20. května 2002 transformovala na akciovou společnost.

 

Za tradici, však stěží může být pokládán pouhý výčet několika historických dat. Sílu tradice tvoří především realizace sochařů, architektů a projektantů uskutečněné během let v našich provozech. Liberecká a železnobrodská žula je však k vidění i na skromnějších a ryze praktických stavbách realizovaných kameníky a drobnými soukromými investory.

 

Z významných staveb je také nutno uvést monumentální, byť době poplatné a dnes již neexitující sousoší pomníku J. V. Stalina z první poloviny 50. let minulého století v Praze na Letné, dle návrhu O. Švece. Z dalších známých realizací je to například Památník Vítězství u Slivice na Příbramsku, dle návrhu architekta Hilského (dva pylony o výšce 10 a 11 m), Památník Osvobození ve Frýdku-Místku, pomník Jana Žižky v Trocnově, bazén Zpívající fontány v Mariánských Lázních o průměru 18 m. Velké uplatnění nalézá liberecká žula také v mnoha stanicích pražského metra i na dostavbě Národního divadla z let 1981-1983.

 

Železnobrodská žula našla široké uplatnění v našem hlavním městě již od 90. let předminulého století, např. na stavbách Městské spořitelny, v Obecním domě a dalších. V Liberci je z této žuly upraveno okolí divadla F. X. Šaldy i Benešova náměstí (sloupy v podloubí při východní straně náměstí).

 

Během působení společnosti LIGRANIT a.s. nelze z významných staveb poslední doby nezmínit kašnu z liberecké žuly na náměstí v Jindřichově Hradci dle návrhu akademického sochaře Františka Häckela, kašnu z liberecké žuly na náměstí v Jablonci nad Nisou, rekonstrukci divadla v Jablonci nad Nisou ze železnobrodské žuly, dlažbu k Neptunově kašně před libereckou radnicí, spoustu regulačních a opěrných zdí a vodních děl.

 

Jak je vidět, tradice není věcí samozřejmou. LIGRANIT a.s. navazuje na práci našich předchůdců s vědomím, co síla tradice obnáší, ale také k čemu nás zavazuje. A je proto připravena nabídnout svým zákazníkům kvalitní výrobky ze  zajímavých českých žul.

 

Tématické články o naší společnosti

Zde uvádíme odkazy na tématické články a zmínky o naší společnosti, její historii, vývoji a činnosti:

Vylomení nadměrného bloku v kamenolomu Ruprechtice (Časopis Krkonoše a Jizerské hory)

Kamenolom v Rochlici  (Časopis Krkonoše a Jizerské hory)

Lomy na Vysokém hřebeni  (Časopis Krkonoše a Jizerské hory)

Fojtecké žulové lomy  (Časopis Krkonoše a Jizerské hory

 

 

volat +420 603 192 430

Zpracovávám...